Markéta Pekarová Adamová odpovídá v rubrice Fórum měsíčníku Osmička na otázku “Měla by Praha 8 dát šanci umělcům zvelebit dříve nevzhledné a ponuré veřejné plochy?”.
Ano, ale umělci nemohou suplovat radnici
Streetartové umění přitahuje pozornost veřejnosti nejen u nás, ale také po celém světě. Například město George Town v Malajsii je svými graffiti proslulé a tamní streetart patří mezi nejžádanější turistické atrakce. Každý umělecký počin v mezích zákona, který Prahu 8 obzvláštní, má u mě zelenou.
TOP 09 toto téma zvedla již před komunálními volbami v roce 2014. Rozšíření počtu ploch pro legální graffiti na Praze 8 bylo součástí našeho programu. Streetart však není pouze o graffiti, ale také například o sochách a dalších pouličních instalacích, které jsou vhodně zasazeny do svého okolí. Třeba i s historickým kontextem. To byla ostatně jedna z motivací, proč jsem iniciovala instalaci repliky historické Křižíkovy lampy do vestibulu zastávky metra Křižíkova. Připomínka významného vynálezce a průmyslníka je zároveň oživením veřejného prostoru. Podobně pak pouliční umění připomíná jednoho z nejznámějších obyvatel Libně Bohumila Hrabala v místech, kde mistr žil.
Čím více bude legálních ploch, kde se budou moci umělci vyjadřovat, tím méně bude těch nelegálních. Povedené pouliční umění si málokterý vandal dovolí znehodnotit nečitelnou čmáranicí. Když má streetart dobrou myšlenku, může se stát zajímavým doplňkem, nebo dokonce předností celé městské části. Pokud se ale bavíme o nevzhledných a ponurých plochách, kterých je po Praze 8 nespočet, nemůžeme spoléhat pouze na umělce. Ono by totiž někdy stačilo na těch místech například posekat trávník, upravit keře, posbírat odpadky apod. Protože kde svou práci nedělá radnice, tam to nemůže dohnat práce sebelepšího umělce.
Markéta Pekarová Adamová
poslankyně a zastupitelka MČ Praha 8
