„Kam s ní?“ Tuto nerudovskou otázku řešíme od roku 1909, kdy bylo dohodnuto, že Praha získá Slovanskou epopej Alfonse Muchy výměnou za závazek postavit pro ni speciální pavilon. Zdá se, že hlavní město nedávno učinilo důležitý krok k definitivnímu umístění tohoto monumentálního cyklu v Praze. Volba Těšňova jako lokality pro umístění Epopeje se mi však jeví jako mimořádně nešťastná.

Konec nekonečného příběhu?

Slovanská epopej ve Veletržním paláci (zdroj: Wikipedia).

Popis dobrodružných osudů Epopeje i právních, architektonických a politických tahanic s ní spojených by přesáhl rámec tohoto článku, proto si připomeneme jen nejdůležitější fakta. Epopej, která se momentálně nachází na úspěšném asijském turné, byla v letech 1963-2011 vystavena na zámku v Moravském Krumlově, poté byl cyklus zpřístupněn veřejnosti v pražském Veletržním paláci.

Vizualizace umístění pavilonu na Vítkově (zdroj: MČ Praha 3).

Za zaznamenání stojí aktivita MČ Praha 3, která si na konci loňského roku o Epopej výrazně řekla, když uvedla řadu argumentů, proč by měl být nový pavilon pro Slovanskou epopej postaven na Vítkově. Z historických rešerší vyplývá, že sám Mucha souhlasil s umístěním Epopeje na Vítkově v roce 1925, kdy tuto lokalitu doporučilo dobrozdání magistrátního stavebního úřadu. Umístění na Vítkově nedaleko pomníku Jana Žižky by rozhodně dávalo smysl na symbolické rovině, protože značná část Epopeje je věnována husitské tradici našich dějin, přičemž jeden z obrazů pojednává přímo o bitvě na Vítkově.  Argumentace Prahy 3 vychází též z předpokladu, že návštěvníci Epopeje by oživili dosud málo využívaný okolní park. Útvar rozvoje hl. m. Prahy navíc disponuje „ověřovací studií“ z roku 2010, v níž je pavilon pro Epopej citlivě umístěn do severního svahu Vítkova tak, aby nebylo narušeno panorama vrchu. Z hlediska Karlína je zajímavá i informace, že dopravní opatření v této studii předpokládají obnovení vlakové zastávky Karlín, což by zlepšilo dopravní obslužnost Prahy 8.

Lid versus „experti“ z IPRu

„Apoteóza z dějin Slovanstva“ (zdroj: Wikipedia).

Do věci se ovšem vložil i magistrát, který na základě dosti podivné studie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) 13. 3 2017 rozhodl, že připraví soutěž vedoucí k umístění nového pavilonu pro Slovanskou epopej na Těšnově, tedy v Praze 8 pod magistrálou. Je zajímavé, že toto usnesení magistrátní Rady je kryto souhlasným usnesením Rady MČ Praha 8, přičemž – pokud je mi známo – radní Prahy 8 tuto záležitost s nikým relevantním nekonzultovali.

Studii IPRu považuji za podivnou zejména z toho důvodu, že jako nejlepší místo pro umístění Epopeje vytipovala park na Těšnově z toho důvodu, že jedním z hlavních kritérií byla co nejlepší dopravní dostupnost MHD. (Ponechám stranou, že dle IPRu by umístění Epopeje na Těšnově přispělo k „humanizaci Severojižní magistrály“, protože tuto souvislost při nejlepší vůli nevidím.) Za takřka neuvěřitelné považuji, že IPR nevnímá jako problém fakt, že Těšnov je v záplavové oblasti. Jak známo, v souvislosti s klimatickými změnami může stoletá, ba i tisíciletá voda zaplavit Prahu prakticky ze dne na den. Položili si vůbec „experti“ z IPRu otázku, jak by probíhala případná evakuace obřích Muchových pláten z těšnovského pavilonu v případě povodňové pohotovosti?

Za zmínku stojí též fakt, že k záměru postavit pavilon pro Epopej na Těšnově neproběhla téměř žádná veřejná diskuze. Když jsem v jisté facebookové skupině, v níž je přes 4600 lidí se zájmem o Libeň a Karlín, uspořádal na toto téma orientační anketu, ukázalo se, že pouze 3 lidé (ze 103 hlasujících) souhlasí se záměrem magistrátu, přičemž vítěznou lokalitou byl v této anketě s velikým náskokem Vítkov. „Hlas lidu, hlas Boží,“ chtělo by se dodat.

Praha 3 nicméně svůj „boj za Vítkov“ nevzdává. Jak prohlásila tamní starostka Hujová, „za definitivní rozhodnutí považuji až vydání územního rozhodnutí na umístění stavby.“ Doufám, že magistrát svůj záměr přehodnotí a bude v této věci postupovat s mnohem větší rozvahou a s širším zapojením veřejnosti.

Tomáš Tatranský

zastupitel MČ Praha 8